Prognóza neboli sebevyplňující se proroctví neboli vúdú, aneb jak se proti tomu bránit a vyléčit se (Meduňka 11/2012)

MUDr. Ludmila Eleková

<<< Predchádzajúca časť seriálu       Obsah seriálu       Nasledujúca časť seriálu >>>

       Vúdú (voodoo) je metoda černé magie, používaná na Haiti. Osoba, kterou kouzelník proklel, postupně chřadne, až zemře, obvykle bez příznaků nějaké nemoci. Dochází k tomu někdy velmi rychle, během pár dní, a to i u dosud mladých zdravých lidí. Pitva není schopna odhalit jakoukoli příčinu smrti.

       Možná vám připadá zvláštní psát v souvislosti s lékaři o vúdú. Nepsala bych o tom, kdyby ho nepraktikovali. Sice nevědomě, ale stejně nebezpečně. Říkají tomu „prognóza“.

       Již v Bibli se píše „podle tvé víry se ti staň“. Lidé si neuvědomují, že to tak skutečně funguje. Stane se to, čemu uvěříme. Například pacient se selhávajícím srdcem si nesprávně vyložil poznámku o druhu pulsu, tzv. cvalu, kterým jeho srdce tlouklo. Cvalový rytmus je známka těžkého poškození srdce, ale tento pacient si myslel, že to je dobré znamení, spojil si to se symbolem silného rychlého koně a k úžasu lékařů nezemřel, ale naopak se uzdravil. Jiný člověk při pokusu o sebevraždu spolykal antipsychotické léky, účastnil se klinické studie. Vykazoval všechny známky otravy, poruchu vědomí, skutečně umíral. Než stihl zcela ztratit vědomí, zaslechl, jak jeden lékař říká: „ale vždyť tento člověk byl v kontrolní skupině“, tj. nebral účinnou látku, ale placebo. Takže vidíte, je třeba si dát velký pozor na to, čemu věříte a uvěříte.

       Uřknutí není nic nereálného, proto pozor na slova lékařů. Praktikují vúdú a nevědí o tom. Nevědí, jakou moc mají - bílý plášť, stetoskop, aura autority - když někdo s takovou autoritou něco prohlásí, běžný pacient to přijme jako svatou pravdu. Platí to zejména pro určitý typ pacienta. Pro pacienta, který věří doktorům, nekriticky přijímá vše, co se mu řekne, uznává lékaře jako nezpochybnitelnou autoritu. Tento typ pacienta uvěří vúdú („je to nevyléčitelné, máte 3 měsíce života“) a zrealizuje sebevyplňující se proroctví. Neumře na nemoc, ale na předpověď. Lékař je pak spokojený, jak dobře se trefil a udělá si další čárku do statistiky.

       Velmi dobře to napsal prof. Keith Scott-Mumby v jednom článku:

„Doktoři musí přestat dávat rozsudky smrti. Je skvělé být za chytrého a předpovídat, kdy má pacient zemřít. Dává to úžasný pocit moci a prestiže, že ano? Netuším jiný důvod, proč by to jinak dělali, jedině že by byli naprosto stupidní a krutí. Uvádím stupiditu, protože běžný doktor neví, jak léčí příroda a že nemoc má hojivý účel. Co jiného nutí lékaře říkat věci jako „máte 6 měsíců života“ apod.? Copak nevidí, že ve většině případů vytvářejí sebevyplňující se proroctví? Když pacientovi, který je ovlivněn stresem nemoci a strachem, mocná autorita lékaře řekne „vy zemřete“, co myslíte, že se stane? Správně, pacientovo podvědomí vezme toto prohlášení za pravdivé a uskuteční ho. Lékař si pak pomyslí, že se trefil.

       Když vám jakýkoli lékař řekne něco podobného, musíte si to přeložit. Ve skutečnosti tento lékař říká: „Vůbec nevím, o čem mluvím a nevím, co dělám. Doporučuji vám, abyste si našel (našla) léčitele a vyléčil(a) se s použitím spirituální cesty a změny životního stylu“. Je skutečností, že jakoukoli nemoc na světě bez ohledu na její závažnost, někdo někdy před vámi přežil a vyléčil se. Lidé, kteří byli na smrt nemocní a neočekávalo se, že přežijí do dalšího dne, druhý den vstali a odešli z nemocnice; pacienti s terminální rakovinou, s tělem prolezlým metastázami, se uzdravili, jejich nádory zmizely a nikdy se nevrátily; ochrnutí lidé začali chodit (několika jsem k tomu sám pomohl) a dokonce geneticky podmíněné nemoci zmizely, bez ohledu na DNA. Bez ohledu na to, čemu čelíte, existuje cesta ke zdraví. Možná žijete někde, kde je tato cestička jen zarostlou nenápadnou pěšinkou pod bujným intelektuálním plevelem. Ale vždy tady je, Bůh se o to postaral. Je třeba ji jen najít!“

       Prof. Scott-Mumby i Bernie Siegel (kniha Láska, medicína a zázraky) napsali, že nejlépe se dařilo a nejdéle žili ti pacienti s rakovinou, kteří doktorům neuvěřili. Když uslyšeli něco takového, pomysleli si „ty toho tak víš, já ti ukážu, že nemáš pravdu“ a naštvali se. Tito lidé obvykle nezapadli do statistických tabulek.

       Statistiky jsou další problém. Nevypovídají totiž vůbec nic o individuální šanci. Kdyby v případě nějaké nemoci byla šance na vyléčení třeba jen 1%, vůbec nic to neříká, jakou šanci máte vy osobně. Můžete být v tom jednom procentu. Dr.Siegel uvádí, že když by se skupině pacientů s nádorem, jehož statistická šance na vyléčení je 10%, každému řeklo, že právě on je v těch 10%, možná by jich přežilo 50%. Nikdo to neví, protože to nikdo neudělá. Nikdo nechce dát „falešnou naději“.

       Co je falešná naděje? Když někomu řeknu, že se určitě uzdraví, není to pravda. Ale když někomu řeknu, že se může uzdravit, že existuje šance, je to snad falešná naděje? Lékaři se děsí dávat tzv. falešnou naději. Raději rozdávají beznaděj.

       Jsem snad Bůh, abych věděla, jaký je osud konkrétního pacienta? Jsem snad Bůh, abych rozhodovala o jeho osudu? Naděje dokáže překonat obrovské výzvy a ztráta naděje může zabít. Vůle k životu rozhoduje o přežití, bez ohledu na úsilí lékaře. Člověk, který ztratí vůli k životu, nemůže být vyléčen. Je jedno, jak o ni přišel, když ji ztratí a nezíská zpět, jeho šance na uzdravení výrazně klesají.

       Příklady nebezpečných slov a vět:

• „co byste chtěl ve vašich letech, vždyť víte, že to bude už jen horší“
• „snad si nemyslíte, že se tohle dá vyléčit?“
• „máte před sebou tak tři měsíce, dejte si do pořádku svoje věci“
• „moc se neradujte, tohle se obvykle vrátí“
• Při operaci: „podívejte, kolego, na ten humus, tu jen zašijeme, s tou je konec“
   

       Je nutné vědět, že žádná z těchto a podobných vět není pravda, není to předpověď, je to jen vyjádření názoru lékaře, který se může mýlit.

       Takže pozor na nevědomé kouzelníky v bílém plášti a jejich vúdú. Nesmíte jim uvěřit.

<<< Predchádzajúca časť seriálu       Obsah seriálu       Nasledujúca časť seriálu >>>

Zverejnenie tohto článku zabralo šéfredaktorovi www.slobodaVockovani.sk približne 30 minút čistého času.

Ak sú pre Vás tieto informácie zaujímavé či prínosné, môžete našu činnosť podporiť.