Očkování: věda nebo víra? (rozbor jednotlivých „článků víry“ očkovací věrouky) — 4. část

MUDr. Ludmila Eleková

1. časť       2. časť       3. časť       4. časť

Článek 13: Očkování přináší výhody pro očkovaného — brání vzniku nemoci a eventuálnímu přechodu do chronického onemocnění, snižuje výskyt komplikací nemocí, chrání při cestách do zahraničí, snižuje riziko rakoviny, snižuje celkovou nemocnost a spotřebu antibiotik.

       Věda: Očkování opakovaně nezabránilo vzniku onemocnění, nemoci propukají i v populacích s téměř 100% proočkovaností. Viz předchozí díly.

       Vakcíny oslabují imunitu, tedy mohou způsobit horší průběh nemoci — http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/vakcinace-snizovani-nezadoucich-ucinku-465031, snížení imunity logicky zvyšuje riziko chronicity, protože organismus není schopen při akutní zánětlivé reakci eliminovat mikroba. Ukazuje se to při očkování proti černému kašli, viz http://www.protisedi.cz/article/svetle-chvilky-cerneho-kasle. Když vám lékař není schopen diagnostikovat černý kašel (jste přece očkovaní), dostanete nálepku astma, inhalační kortikoidy (snižují imunitu) a máte chronickou nemoc raz dva.

       V předchozí části jsem probírala neurologické komplikace pro očkování proti spalničkám. Vakcinační virus spalniček je nacházen v tkáni střev zachvácených chronickým zánětem u autistických dětí. Wakefield měl pravdu, jak se konečně ukazuje, americký zvláštní soud již začal odškodňovat za autismus po očkování. Wakefield měl pravdu od začátku, jinak by se ho nesnažili zničit. Znám také několik batolat, která dostala revmatoidní artritis po Priorixu.

       Ochrana při cestování: když jedete do tropů, to poslední, co potřebujete, je oslabená imunita. V tropech vám hrozí mnohem víc nemocí, někdy horších, než proti kterým se lze očkovat. Jak se hodláte chránit proti jiným typům hepatitidy než je A a B, jak se hodláte chránit proti úplavici, paratyfu, parazitárním průjmům? Jak se hodláte chránit proti západonilskému viru (stejný klinický průběh jako dětská obrna)? Jak se hodláte chránit proti mnoha dalším nemocem? Pokud se naočkujete proti těm několika možným a v klidu odjedete, pak jednáte podle víry nikoli podle rozumu.

       Riziko rakoviny: je to přesně naopak! HPV vakcína prokazatelně zvyšuje riziko rakoviny u žen, které byly v době očkování infikovány HPV virem. A že HPV vakcína je prevencí rakoviny, to si nedovolí tvrdit ani výrobce, deklaruje jen ochranu před bradavicemi a kondylomaty. Překonání příušnic snižuje riziko rakoviny vaječníku, očkování nikoliv. Dětské nemoci snižují riziko lymfomů. Vakcína proti dětské obrně byla kontaminována onkogenními opičími viry, které jsou dnes nalézány ve velkém procentu nádorů, ale i tělesných tekutin zdravých lidí. Tyto viry se přenášejí vertikálně z matky na dítě. Jak něco takového může být „prevencí“ rakoviny, to tedy netuším. Očkování naopak rakovinu přímo šíří (virus SV40) nebo její riziko zvýší narušením imunity. Tatáž buněčná imunita, která nás chrání před infekcemi, nás totiž chrání i před rakovinou.

       Pokles užívání antibiotik díky očkování nenastal. Speciálně děti očkované proti pneumokokům mají vyšší riziko komplikací a nemocnost, mj. i těmi pneumokoky. Takže antibiotik spotřebují logicky více. Lidé, kteří se naočkují proti chřipce, jsou také více nemocní respiračními infekcemi a pravděpodobně snědí víc antibiotik. Lidé s astmatem po očkování mají také vyšší spotřebu antibiotik než zdraví. Nejde jen o antibiotika, velmi drahá je léčba autoimunních onemocnění – jejichž výskyt očkování zvyšuje. Některé zdroje viz předchozí části.

1. http://vactruth.com/2012/05/13/gardasil-may-cause-cancer/
2. http://healthimpactnews.com/2013/new-published-study-verifies-andrew-wakefields-research-on-autism-again/ — na stránce najdete 28 studií podporujících výzkum dr. Wakefielda
3. Cramer DW, Vitonis AF, Pinhero SP, McKolanis JR, Fichorova RN, Brown KE, Hatchette TF, Finn OJ: „Mumps and ovarian cancer: modern interpretation of an historic association“, Cances Causes Control, 2010, 21(8):1193–1201
4. Montella M, Maso LD, Crispo A, Talamini R, Bidoli E, Grimaldi M, Giudice A, Pinto A, Franceschi S: „Do childhood diseases affect NHL a HL risk? A case.Control study from northern and southern Italy“, Leuk Res, 2006, 30(8):917–922
5. Miller NZ: „The polio vaccine: a critical assessment of its arcane history, efficacy, and long-term health-related consequences“, Medical Veritas, 2004, 1(2):239–251

Článek 14: Očkování má výhody pro společnost, přeruší se cirkulace původců nemoci v populaci, čímž se některé nemoci vymýtí, vysoká proočkovanost zaručí kolektivní imunitu, která chrání i ty, kteří očkovaní být nemohou, sníží se úmrtnost na infekce, poklesnou náklady na jejich léčbu a tedy na zdravotnictví jako celek.

       Věda: Jak se ukazuje na příušnicích, černém kašli a spalničkách, cirkulace viru se nepřerušila. Jen se posunul věk, kdy lidé onemocní, do rizikovějšího věku. Žádné nemoci eliminovány nebyly, buď se přejmenovaly a prováděly se hrátky se statistikami nebo se dále vyskytují v přirozených rezervoárech.

       Očkovaní přenášejí nemoci, viz výše, možná dokonce snáz než neočkovaní, protože mohou mít netypický průběh nemoci. Tedy očkovaní neposkytnou žádnou ochranu neočkovaným, naopak, mohou být pro mírné příznaky efektivnějšími bacilonosiči než neočkovaní, kteří onemocní a zůstanou doma.

       Očkování zvyšuje celkovou kojeneckou úmrtnost. Ukazuje se, že jsme vyměnili tradiční dětské nemoci za jiné epidemie — alergie, astma, narušení nervového vývoje včetně autismu. Kromě toho klinická praxe ukazuje, že očkované děti jsou celkově víc nemocné, než neočkované, tedy pro zdravotnictví logicky dražší. Všimlo si toho mnoho lékařů, kteří vidí, co mají pod nosem. Očkované děti jsou v ordinaci neustále se záněty uší, rýmami, bronchitidami, neočkované vidí jen při preventivních prohlídkách, jak říká Dr. Martin Hirte ve své knize „Očkování pro a proti“ nebo Dr. Philip Incao při svědectví v Kongresu USA — http://www.compwellness.net/mp/Testimony-HouseofRepresentatives-Ohio.pdf. Žádné očkování nezajistilo „kontrolu výskytu nemocí“, epidemie propukají i v téměř 100% proočkovaných komunitách, očkovaní roznášejí nemoci atd.

       Nelze počítat jen nemoci, proti kterým se očkuje, a kochat se jejich poklesem. Je-li tento pokles vyvážen vzestupem jiných, dražších diagnóz, pak je to pro společnost prodělečné.

       Když se započítají náklady na léčbu následků očkování a na nemoci způsobené očkováním (třeba právě výměna černého kašle za astma nebo poškození mozku, zarděnek za revmatoidní artritis apod.), pak se očkování těžce nevyplácí, očkovaní jsou zřetelně víc celkově nemocní než neočkovaní. Viz http://www.slobodavockovani.sk/news/zdravotni-stav-neockovanych-deti/.

       Vezměme encefalopatii po očkování, včetně případů, které se projevují jako regresivní autismus. Lékaři, kteří se systematicky zabývají léčbou těchto dětí, slyší od rodičů dokola stále totéž: měli jsme zdravé dítě, bylo očkováno, mělo/nemělo akutní reakci a po ní došlo k úpadku ve vývoji, těměř vždy doprovázeném problémy se střevy a imunitou. Takových příběhů jsou desetitisíce. Náhoda?

       Poškození mozku je uznaným nežádoucím účinkem, postižení v mnoha případech zůstanou odkázáni na pomoc rodiny a nejsou nikdy soběstační. U autismu to platí bezezbytku. Tyto děti budou společnost stát za celý svůj život milióny korun — spotřebovávají zdravotní péči, rodiny dostávají sociální dávky, matky nikdy nebudou pracovat, tedy ani platit daně, děti jednou dostanou invalidní důchod atd. Kdyby těch dětí bylo u nás jen pár ročně, začínají výpočty ekonomických výhod očkování vypadat poněkud jinak. V USA speciální soud odškodňuje v průměru jednoho žadatele denně, ročně cca 250–300 případů. Vesměs jde o vážné věci, ochrnutí, autoimunní onemocnění, poškození mozku i smrt, dokonce i autismus po MMR vakcíně! http://www.huffingtonpost.com/david-kirby/post2468343_b_2468343.html.

       Každý odškodněný dostane řádově statisíce dolarů, někdy i milióny. Na odškodnění se vyplatí řádově desítky miliónů dolarů ročně. USA mají 30x víc obyvatel než ČR, dolar je za cca 20Kč. Když to vše vynásobíme a vydělíme, jsme na desítkách miliónů korun českých ročně. U nás nikdo odškodnění nedostane, nebo jen obtížně, ale jde vesměs o lidi, kteří přestanou nebo vůbec nezačnou pracovat a vyžadují trvalou drahou péči. Konzervativní odhad může býtl, že nás následky očkování stojí nejméně milióny korun ročně (astma – léky cca tisíc měsíčně, autoimunní onemocnění – dtto, biologická léčba až milióny ročně, cukrovka – statisíce ročně, péče o dítě s poškozeným mozkem milióny za celý jeho život atd.). Pouhé odložení zahájení očkování u kojenců o 2 měsíce sníží riziko astmatu o 50%. Při výskytu astmatu u 8% dětí jde o snížení o 4% - kdyby se začalo očkovat později. Udělal někdy někdo z odpovědných podobný výpočet?

       Očkování se vyplácí pouze výrobcům vakcín a lidem na ně finančně a profesionálně navázaným.

1. http://www.slobodavockovani.sk/news/ockovane-deti-maju-az-5x-viac-chorob-nez-deti-neockovane/
2. McDonald KL, Huq SI, Lix LM, Becker AB, Kozyrskyj AL: „Delay in diphteria, pertusis, tetanus vaccination is associated with a reduced risk of childhood asthma“, J Allergy Clin Immunol, 2008, 121(3):626–631

Článek 15: Očkování má sice nějaká rizika, ale výhody převažují. Je třeba vždy porovnat přínos a riziko. Podle převažujícího kritéria pak očkovat či neočkovat.

       Věda: Při povinném očkování se toto pravidlo vůbec neuplatňuje. Žádný pediatr nehodnotí riziko nemocí pro konkrétní dítě, má vyhláškou nařízeno plošně všechny očkovat a také to tak dělá. Přestože kojencům nehrozí tetanus, hepatitis B, dětská obrna, ba ani záškrt (výskyt nula).

       I při doporučeném očkování málokterý pediatr nebo lékař pro dospělé zváží mechanismus účinku vakcín a reálné riziko. Z jednoduchého důvodu — nezná je. Obvykle když pacient vyjádří zájem o očkování, je mu ochotně provedeno bez jakýchkoli dalších dotazů. Takže výše uvedené pravidlo, které patří mezi články víry — že se hodnotí poměr přínos/riziko, je jen zbožným přáním.

       Podle mého názoru bychom se měli vždy zajímat o mechanismus účinku léku včetně vakcíny, který chceme použít. Nežádoucí účinky totiž neexistují, jsou jen účinky. Ty, které chceme, nazveme indikací, které nechceme, nazveme nežádoucími účinky. Všechny vakcíny mají stejný mechanismus účinku – stimulují selektivně Th2 imunitu, oslabují protiinfekční imunitu proti všem infekcím, zvyšují riziko alergií a autoimunity, mají potenciál způsobit i poškození nervového systému. Nikdo není schopen předem říci u jednotlivého člověka, jak bude na vakcínu reagovat. Výše uvedené imunitní změny totiž mohou dlouho probíhat skrytě a pak jedna jediná vakcína spustí katastrofickou kaskádu. Nikdo nemůže vědět, která vakcína u něj bude tou, kterou přeteče pohár. Může vám být jedno, že jste jeden nebo jedna z miliónu, asi by vás to moc neutěšilo.

       Proto je třeba vždy důkladně zvážit nejhorší možné riziko nemoci a vakcíny. Zeptat se sami sebe, jestli jste ochotni riskovat nejhorší možný následek. Jsou-li obě rizika srovnatelná, pak do úvahy vstupuje pravděpodobnost rizika. Každé očkování může zabít — a mnoho jich zabilo, každé očkování může trvale poškodit — a mnoho jich poškodilo. Oběti jistě netušily, co se může stát, jinak by to asi neriskovaly. Na druhé misce vah přitom někdy byly banální, kdysi běžné dětské nemoci, kterých se nikdo nebál. Rozhodování může vypadat takto: černý kašel nebo poškození mozku (odškodňované poškození) nebo astma, zarděnky nebo revmatoidní artritis (oficiálně uznaný nežádoucí účinek), chřipka nebo ochrnutí (asi nejčastěji odškodňovaný NÚ u amerického speciálního soudu), spalničky nebo autismus (konečně odškodňované poškození — že by americký soud uvěřil Wakefieldovi?), hepatitis B nebo roztroušená skleróza (francouzská vláda vycouvala z plošného očkování po hromadné žalobě poškozených občanů). Nebo kterákoli vakcína a smrt. Co si vyberete? Já kdykoli risknu tu infekční nemoc.

Článek 16: Bezpečnost vakcín je sledována po daleko delší dobu a na větším počtu jedinců, než je tomu u jiných léků. Současné očkovací látky jsou bezpečné a závažné nežádoucí reakce vyvolané očkováním se objevují velice vzácně.

       Věda: Nikdo neodmítá očkování kvůli nezávažným dočasným nežádoucím reakcím, které samy odezní. Rodiče, kterým dělá očkování starosti, se bojí trvalých následků. Tomutu tématu se zastánci očkování obvykle vyhnou obloukem. Poškození jsou reálná a častá, jenže málokdy se dostanou do zdravotní dokumentace. Většina je smetena ze stolu hned při první zmínce pacienta o možné souvislosti, další odmítne specialista. Když náhodou nějaký lékař ústně uzná souvislost (většinou jim to ujede), do papírů se to už nedostane. Když to pacient začne chtít, protože doktora na vlastní uši slyšel, začne se lékař vykrucovat, že to není prokázané, že se to nedá přesně určit bla, bla, bla… Neměl by uvažovat obráceně? Neměl by si říci, pacient byl očkován, jiný podnět tam nebyl, tedy vakcínu nemohu vyloučit? Výše zmíněný soud v USA přizná odškodnění, když s dostatečnou mírou pravděpodobnosti nebyla zjištěna jiná možná příčina poškození.

       Moc ráda bych viděla studii, placenou farma firmou nebo státem, kde by se sledovali očkovaní několik let a porovnal se jejich celkový zdravotní stav s neočkovanými. A pokud by se zjistil vyšší výskyt některých patologických stavů u očkovaných, ráda bych viděla státem placenou studii, která by zkoumala možný mechanismus, kterým očkování tuto patologii způsobilo. Toto je přesně ten druh studií, které farma firma nikdy neudělá. Stát by měl — jsou to peníze daňových poplatníků, které dává do očkování a léčby, jak to, že ho nezajímá, jestli jsou to ekonomicky vyložené prostředky? Neměli bychom se ptát my, kdož to platíme?

       Vakcíny jsou u nás „bezpečné“ hlavně proto, že téměř žádný lékař si nedá do souvislosti očkování s následným průšvihem. Podle mnoha pediatrů je běžný regres ve vývoji, kdy se kojenec na několik měsíců zastaví – přestane broukat, usmívat, pást koníčky, někdy přestane používat ručičky, starší dítě přestane mluvit a začne se podivně chovat. Děti prý mají svá období, a jedno z těch období se asi nazývá autismus. Náhle vzniklá hypotonie (symptom nervového systému), narušení spánku, někdy dokonce i křeče (!) jsou pediatry bagatelizovány velmi zajímavým způsobem — prý je to normální, má to téměř každé dítě. Nebo prohlásí, že se to po očkování nemůže stát. Tečka. Špatná imunita? Taky normální, to mají všechny děti, co bychom jako chtěli. Aby byly naše děti zdravé? Jak nehorázný požadavek! Nechtít žádné záněty uší, žádné bronchitidy, dokonce ani „normální“ ekzém?!

       Často jsou odmítány i nežádoucí účinky uvedené v příbalovém letáku a v seznamu reakcí podléhajících hlášení na http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2011_19.htm.

       Vzácný výskyt? Příbalový leták hexavakcíny uvádí mezi velmi častými reakcemi (1 na 10 dávek nebo častěji, při 4 dávkách na dítě tedy frekvence 1 na 2,5 dítěte) tzv. neobvyklý pláč. Obávám se, že tento eufemismus znamená encefalitický křik, anglicky high pitched cry. Tento pláč je symptomem zánětu mozku, proto se mu říká encefalitický. Buďme milosrdní k vakcínám a uznejme, že ne každý případ „neobvyklého pláče“ je encefalitický křik. Některé dítě může být víc uplakané a přecitlivělé na bolest v místě vpichu. Zajímavé ovšem je, že takto pláčou i děti, které nemají nijak výraznou reakci v místě vpichu. Dejme tomu, že pouze 1% případů tohoto pláče je skutečně symptomem postižení mozku. Pak máme riziko 1 na 250 dětí. To se mi zdá víc než vzácně. Tak ještě ubereme, bude to jen promile – 1 na 2.500 dětí. To je pravděpodobné číslo. Jedno z 2.500 dětí (nejméně) má po očkování hexavakcínou reakci postihující nervový systém. Při počtu téměř 100.000 novorozenců jde o 40 dětí ročně. Jenže já vím o nejméně 50 takových reakcích, z nichž ani jedna nebyla hlášena. Pravděpodobnější tedy bude vyšší počet, nejméně stovky. Je vysoce nepravděpodobné, že by se ke mně sešly všechny děti, kterým se to stalo. Co na tuto reakci řekli pediatři oněch dětí? Prý je to normální.

       Porovnejme to s rizikem poškození černým kašlem. Loňský výskyt cca 1.000 případů, tj. riziko 1 ku 10.000 (pri cca 10 mil. obyvateľov Česka — pozn.red.). Jde pouze o riziko nemoci, nikoli úmrtí nebo poškození. A většina těch případů připadá na řádně očkované větší děti, případy kojenců jsou ojedinělé a obvykle důkladně proprané v médiích. Takže zde máme riziko onemocnění max. 1 ku 10.000, riziko poškození mozku po očkování nejméně 1 ku 2.500. Plus riziko astmatu — odložení zahájení očkování o pouhé 2 měsíce sníží riziko astmatu o 50%.

       To má být bezpečné? Vakcína je nebezpečnější než nemoc. Statistiky z USA uvádějí riziko úmrtí na černý kašel jako 1 ku 125.000 — před očkováním ve 40.letech minulého století. Tj. u nás by při zastavení očkování mohl umřít max. kojenec ročně. Kolik jich zabije vakcína? Infanrix hexa má na kontě nejméně 90 úmrtí (tajné materiály GSK, které unikly na internet), ale při podhlášenosti 90% to může být až — radši si to spočítejte sami (podhlásenosť 90% sa môže týkať možno tak Nemecka alebo časti USA, ale u nás je podhlásenosť vyše 99%, možno vyše 99,9%; každopádne hexavakcína zabila výrazne viac dojčiat než čierny kašeľ v období, odkedy sa používa — pozn.red.).

       Nechcete tomu uvěřit? Nedivím se. Abyste uvěřili, musíte vědět, jak se vakcíny testují. V podstatě jediné, co výrobce zajímá, je jak moc se vytvoří protilátek. Tzv. imunigenicita vakcín — jak stimulují tvorbu protilátek — je hlavním kritériem i při schvalování. Během klinických studií se sice sledují nežádoucí reakce, ale autoři studie velmi benevolentně rozhodují o tom, který nežádoucí účinek uznají a který ne. Subjekty se sledují řádově dny, maximálně pár týdnů. Např. u hexavakcíny byly děti sledovány vždy jen 3 dny po očkování. Pokud vím, neexistuje studie, která by subjekty sledovala měsíce nebo roky a hodnotila celkový zdravotní stav. Při studiích nových vakcín se vakcíny netestují proti skutečnému placebu tj. biologicky neúčinné látce. Testují se proti jiné vakcíně, buď staršímu typu nebo proti jiné vakcíně. Důvod? Prý by bylo neetické ponechat kontrolní skupinu bez očkování. Jako by na světě neexistovalo jediné neočkované dítě, jehož rodiče ani očkovat nechtějí, které by mohlo být v kontrolní skupině. Plk. doc. MUDr. Roman Chlíbek, PhD. v odpovědi na internetu jedné tazatelce napsal, že cituji, „dříve než se hodnotí účinnost, tak se hodnotí bezpečnost a možnost použití u lidí. A na to placebo nepotřebujete.“ Moc by mě tedy zajímalo, jak se hodnotí bezpečnost. Stačí, že bezprostředně nikdo neumře? A co za pár měsíců nebo let? Zajímalo to někdy někoho odpovědného?

       Jiným typem studie je porovnání vakcíny s roztokem adjuvantů bez antigenů. Tak byla testována HPV vakcína. Výsledky byly zajímavé, v kontrolní skupině bylo mnohem víc nežádoucích reakcí než odpovídá placebo efektu a některé z reakcí byly autoimunní poruchy! Jenže do příbalového letáku se napíše, že vakcína nemá víc NÚ než placebo. Lékaři a pacienti tomu uvěří.

       Když se náhodou udělá studie porovnávající vakcínu se skutečným placebem, výsledky nejsou nikdy příznivé pro vakcínu. Studie WHO v Indii a BCG vakcína — v očkované skupině víc tuberkulózy než v neočkované, rozdíl nebyl statisticky významný. Účinek vakcíny nula. Studie Vaxigripu (chřipka) proti solnému roztoku (odkaz viz výše) — očkovaní cca 5x častěji nemocní než neočkovaní: účinek vakcíny negativní. HPV vakcína a ženy již infikované HPV — vyšší výskyt rakoviny, účinek vakcíny negativní.

       Není toto hlavním důvodem, proč farmaceutické firmy ani vakcinologové takové studie nedělají?

1. „Může Infanrix hexa zabíjet miminka?“
2. Miller NZ, Goldman GS: „Infant mortality rates regressed against number of vaccine doses routinely given: Is there a biochemical or synergistic toxicity?“, Hum Exp Toxicol, 2011, 30(9):1420–1428, slovensky zde: http://www.slobodavockovani.sk/news/dojcenska-umrtnost-v-porovnani-s-poctom-plosnych-ockovani-je-tu-nejaka-biochemicka-ci-synergicka-toxicita-/
3. McDonald KL, Huq SI, Lix LM, Becker AB, Kozyrskyj AL: „Delay in diphteria, pertusis, tetanus vaccination is associated with a reduced risk of childhood asthma“, J Allergy Clin Immunol, 2008, 121(3):626–631
4. Tomljenovic L, Shaw CA: „Human papillomavirus (HPV) vaccine policy and evidencebased medicine: Are they at odds?“, Ann Med, 2013, 45(2):182–193.
5. Tomljenovic L, Shaw CA: „Death after quadrivalent human papillomavirus (HPV) vaccination: Causal or coincidental?“, Pharmaceut Reg Affairs, 2012, S12:001
6. Klein NP, Hansen J, Chao C, Velicer C, Emery M, Slezak J, Lewis N, Deosaransingh K, Sy L, Ackerson B, Cheetham TC, Liaw KL, Takhar H, Jacobsen SJ: „Safety of Quadrivalent Human Papillomavirus Vaccine Administered Routinely to Females“, Arch Pediatr Adolesc Med, 2012, 166(12):1140–1148
7. Tomljenovic L, Shaw CA: „No autoimmune safety signal after vaccination with quadrivalent HPV vaccine Gardasil?“, J Intern Med, 2012, 272(5):514–515
8. Tomljenovic L, Shaw CA: „Too Fast or Not Too Fast: The FDA’s Approval of Merck’s HPV Vaccine Gardasil“, J Law Med Ethics, 2012, 40(3):673–681
9. Tomljenovic L, Shaw CA: „Who profits from uncritical acceptance of biased estimates of vaccine efficacy and safety?“, Am J Public Health, 2012, 102(9):e13–e14
10. Tomljenovic L, Shaw CA: „Mandatory HPV vaccination“, JAMA, 2012, 307(3):254
11. Tomljenovic L, Shaw CA, Spinosa JP: „Human Papillomavirus (HPV) Vaccines as an Option for Preventing Cervical Malignancies: (How) Effective and Safe?“, Curr Pharm Des, 2013, 19(8):1466–1487
12. Cowling BJ, Fang VJ, Nishiura H, Chan KH, Ng S, Ip DK, Chiu SS, Leung GM, Peiris JS: „Increased risk of noninfluenza respiratory virus infections associated with receipt of inactivated influenza vaccine“, Clin Infect Dis, 2012, 54(12):1778–1783
13. Omenaca F, Sarlangue J, Szenborn L, Nogueira M, Suryakiran PV, Smolenov IV, Han HH: „Safety, Reactogenicity and Immunogenicity of the Human Rotavirus Vaccine in Pre-Term European Infants: A Randomized Phase IIIb Study“, Pediatr Infect Dis J, 2012, 31(5):487–493

Článek 17: Dojde-li k poklesu zájmu o očkování, řada nemocí se bude vracet, to je historicky známo.

       Tou historií se myslí, že při poklesu proočkovanosti došlo k vzestupu výskytu nemocí. Každá minimální epidemie byla patřičně mediálně pokryta a rizika nemoci zveličena. Ale jestli došlo ke zvýšení úmrtnosti, to se nikdy neřeklo. Buďte si jisti, že kdyby k tomu došlo, patřičně by se rozmázlo. Ano, občas nějaké dítě zemřelo na černý kašel, ale celková úmrtnost se snížila. Překonání nemoci není samo o sobě špatné, někdy je to naopak výhodné. Nikdy nebylo řečeno, jestli naše notoricky nízká proočkovanost proti chřipce koreluje s vyšším výskytem chřipky v porovnání se zeměmi, kde se očkují více. Můžete si být jisti, že kdyby tomu tak skutečně bylo, vakcinátoři by se neopomněli zmínit. Že by tento důkaz nutnosti očkování chyběl? Že by výskyt chřipky nezávisel na proočkovanosti populace? Prof. Prymula na své přednášce v Břeclavi ukazoval mapu výskytu spalniček. Na mapě Evropy byly různě sytou barvou vyznačeny země podle proočkovanosti a různě velká kola ukazovala závažnost epidemie. Dobře jsem si graf prohlížela a bohužel jsem nenašla korelaci mezi proočkovaností a výskytem. Epidemie byly v zemích s různou proočkovaností, tedy vyskytly se země s epidemií a vysokou proočkovaností, naopak byly ukázány země s nízkou proočkovaností bez epidemie. Nebyl vidět ani geografický trend, že by se epidemie šířila plynule z jednoho zdroje, vyskytovaly se země s nízkým výskytem obklopené zeměmi s vyšším výskytem. Co chtěl pan profesor touto mapou ukázat, skutečně netuším.

       Je historicky dobře známo, že nemoci vymizely samy díky zlepšení životních podmínek. Je historicky dobře známo, že pokles proočkovanosti vedl ke snížení kojenecké úmrtnosti. Je historicky dobře známo, že očkování poškozuje. Je historicky dobře známo, že dětské nemoci patří do dětství. Je historicky dobře známo, že očkování před nemocí nechrání. Některé nemoci se možná částečně vrátí, ale výsledek jejich střetu s hostitelem záleží na hostiteli — neočkovaní budou díky nenarušené imunitě v jednoznačné výhodě před očkovanými. Pokud se k tomu budou zdravě stravovat, doplňovat vitamíny apod., budou na tom ještě lépe.

       Úplně na závěr moje klinická zkušenost. V průběhu mé homeopatické praxe se na mě obrátily stovky rodičů s nemocnými dětmi. Mezi nimi bylo cca 60 dětí, které měly po očkování patologickou reakci postihující nervový systém, zhruba polovina z nich s dlouhodobými následky (např. hypotonie, poruchy vývoje, křeče, narušení vývoje řeči, někdy evidentní úpadek ve vývoji). Pouze ojedinělé z těchto reakcí byly lékaři správně rozpoznány, nahlášeny a s dětmi bylo adekvátně zacházeno, především se upustilo od dalšího očkování. Naprostá většina reakcí byla ignorována nebo vyloženě odmítána a lékaři trvali na dalším očkování, přestože to sám výrobce zakazuje. Znám-li já desítky takových dětí, budou jich tisíce. Dále mám desítky vážného poškození imunity vzniklé po očkování — alergie, autoimunita, snížená imunita. Opět, bez jediné výjimky popírána souvislost s očkováním a neuznáno jako kontraindikace. Cca 20 autistů, u všech regres po očkování, někdy po akutní reakci. Žádný typický věk, nejmladší dítě mělo 5 měsíců, nejstarší kolem 3 let. A tak dále. Jsem jedna z mála, na koho se rodiče s podobnými dětmi obracejí. Kolik jich bude v celé republice?

1. časť       2. časť       3. časť       4. časť

Zverejnenie tohto článku (grafická úprava + klikateľné odkazy na zdroje + kontrola odkazov) zabralo šéfredaktorovi www.slobodaVockovani.sk približne 4 hodiny čistého času.

Ak sú pre Vás tieto informácie zaujímavé či prínosné, budeme radi, ak našu činnosť podporíte.